__________I hate summer, I hate spring, I love only, what you bring_______

Edgar Allan Poe-Havran

10. dubna 2007 v 22:47 | Karolína |  Moji oblíbení spisovatelé

Edgar Allan Poe- Havran

 

 Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dvéře - a pak už ne.
"Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou je a pak už ne."


Ach, již při vzpomínce blednu! Myslím, že to bylo v lednu,
každý uhlík vrhal stín jen přede mne a dál už ne.
Toužil jsem po kuropění; - marně hledaje v svém čtení
ulehčení od hoře nad Lenorou - již poslušné
světice zvou Lenora - nad jménem dívky nadvzdušné,
jež byla mou a teď už ne.


Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohýbá je
s hrůzou - již jsem do té doby neznal ani přibližně;
abych skryl své polekání, říkal jsem si bez ustání:
"Je to host, jenž z nenadání zaklepal tak neslyšně -
pozdní host, jenž z nenadání zaklepal tak neslyšně -
jednou jen a pak již ne."


Tu má duše vzmužila se; řek jsem bez rozpaků v hlase;
"Prosím, pane, nebo paní, odpusťte mi velmožně;
avšak byl jsem v polospaní, když jste přišel znenadání,
přeslechl jsem zaklepání - je to skoro nemožné,
že jste klepal vy" - a poté otevřel jsem úslužně -
venku tma a víc už ne.


Hledě dlouho do tmy z prahu, stoje v pochybách a v strachu,
dlouho snil jsem, jak si nikdo netroufal snít mimo mne;
ale ticho bez rušení, ani slůvka na znamení,
jenom plaché oslovení "Lenoro!" zní zimničně,
to já šeptám "Lenoro!" - a ozvěna zní zimničně
jenom to a víc už ne.


Vrátil jsem se do pokoje, velmi divě se a boje,
když jsem zaslech trochu silněj nový šramot poblíž mne.
"Jistě cos za chumelice padlo mi na okenice;
podívám se ze světnice, co jsi zač, kdo budíš mne -
ztlumím na okamžik srdce, najdu tě, kdo budíš mne;" -
vítr a nic jiného už ne.


Vyrazil jsem okenici, když tu s velkou motanicí
vstoupil starodávný havran z dob, jež jsou tak záslužné;
bez poklony, bez váhání, vznešeně jak pán či paní
usadil se znenadání v póze velmi výhružné
na poprsí Pallady - a v póze velmi výhružné
si sedl jen a víc už ne.


Pták v svém ebenovém zjevu ponoukal mne do úsměvu
vážným, přísným chováním, jež bylo velmi vybrané -
"Ač ti lysá chochol v chůzi, jistě nejsi havran hrůzy,
jenž se z podsvětního šera v bludné pouti namane -
řekni mi své pravé jméno, plutonovský havrane!" -
Havran děl: "Už víckrát ne."


Žas jsem nad nevzhledem ptáka, jenž tak bez okolků kráká
bezobsažnou odpověď, jež prozrazuje bezradné;
velmi dobře vím, že není skoro ani k uvěření
pták či zvíře, jež si lení v póze velmi záhadné
na poprsí nade dveřmi - v póze velmi záhadné
a říká si: "Už víckrát ne."

Potom, sedě na mramoru, ustal havran v rozhovoru
jako duše v jedno slovo samotářsky zabrané -
až jsem si řek v duchu, takže nedošlo mu to až k sluchu:
"Věřím pevně na předtuchu, osud často okrad mne -
jak mé naděje, i on se k ránu odtud vykradne."
Však havran dí: "Už víckrát ne."


Zaražen an na mne hledí s přiléhavou odpovědí,
říkám si: "Toť bezpochybypochyt velmi obratně
od pána, jejž osud vedl neštěstím a navždy svedl,
takže nic už nedovedlzpívat než ty bezradné -
pohřební a smutné písně, refrény, tak bezradné,
jako je: Už víckrát ne!"


Když však havran bez ustání ponoukal mne k usmívání,
přistrčil jsem křeslo mysle, že mne něco napadne,
když se vhroužím do sametu ve vzpomínkách na tu větu,
přemýšleje, co as je tu, nad čím řek své bezradné,
nad čím příšerný ten pták zde říká svoje bezradné
"už víckrát ne".


Tak jsem seděl nad dohady, mlčky, marně, bez nálady
pod ptákem, jenž v hloubi prsou nepřestával bodat mne,
kles jsem s zamyšlenou tváří do podušky na polštáři,
na niž padá lampa, v záři matné, mdlé a malátné,
ale do níž nevboří své ruce, mdlé a malátné,
ona víckrát, víckrát ne.


Zdálo se, že u stínidla houstne světlo od kadidla,
že bezpochyby anděl v zvoncích z nebe propadne.
"Chudáku, tvůj Bůh ti v zpěvu posílá sem pro úlevu
balzám na tvou starou něhu, po němž navždy vychladne,
po němž láska k Lenoře v tvé mysli navždy zapadne" -
však havran děl: "Už víckrát ne."


"Proroku," dím,"mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
synu podsvětí, a přece proroku, pojď hádat mně -
statečně, byť opuštěný žiji zaklet v této zemi,
dům mám hrůzou obklíčený, zda tvá věštba uhádne,
zdali najdu balzám v smrti, zda tvá věštba uhádne" -
havran dí: "Už víckrát ne."


"Proroku," dím,"mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel,
při nebi, jež nad námi je, při Bohu, jenž leká mne,
rci té duši, jež žal tají, zdali aspoň jednou v ráji
tu, již svatí nazývají Lenora, kdy přivine,
jasnou dívku Lenoru kdy v náručí své přivine" -
havran dí: "Už víckrát ne."


"Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení,
táhni zpátky do bouře a do podvětí, satane! -
nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři,
neruš pokoj mého stáří, opusť sochu, havrane!
Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane!"
Havran dí: "Už víckrát ne."


Pak se klidně ulebedí, stále sedí, stále sedí
jako ďábel na bělostných ňadrech Pallas Athéné;
oči v snění přimhouřeny na pozadí bílé stěny,
lampa vrhá beze změny jeho stín, jímž uhrane -
a má duše z toho stínu, jímž mne navždy uhrane,
nevzchopí se - víckrát ne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dillinger Dillinger | 17. dubna 2007 v 22:07 | Reagovat

Havran je výborná básen´.

2 manik manik | 8. května 2007 v 11:16 | Reagovat

ou já hustý je to milá Běto

3 at žije poezie at žije poezie | 14. května 2007 v 11:25 | Reagovat

špatná poezie nemam ji rád ale tahle je skvělá !!!!!!!!!!!!!!!

4 at nezije poezie at nezije poezie | 14. května 2007 v 11:31 | Reagovat

nemuzu ji vydet a tahle se mi primo hnusi vymislete si neco lepsiho!!!!!

5 Gorgo Gorgo | E-mail | 19. května 2007 v 16:04 | Reagovat

at nezije poezie: až ti bude víc jak 10 let tak někoho suď, myslet se píše tvrdí Y, a Edgar Allan Poe je výborný spisovatel, stojí za to si přečíst jeho díla: Jáma a kyvadlo,zrádné srdce....... a tahle báseň je moc krásná

6 infant infant | Web | 24. května 2007 v 21:37 | Reagovat

Strasne by me zajimalo kdo si dovolil tuhle basen kritizovat. ale jedna vec se mu povedla-at nezije poezie-to by bylo uzasne dat do nejake basne, trevba podobne ladene

7 helguera helguera | 26. května 2007 v 16:53 | Reagovat

tak jako cet sem to furt cekajic netrpelive konce. A jako konec na hovno...

8 Anička Anička | 27. května 2007 v 16:06 | Reagovat

V tehle basni nejde jen o konec, chces-li si ji uzit a ji pochopit v jeji plnosti, musis si na ni udelat cas, vnimave ji procist celou treba nekolikrat, vracet se k jednotlivym pasazim, uzit si ji, venovat ji cas. Pro me je tato basen cetbou na cely vecer... Nemuzes si ji precist jen tak, ledabyle a zvedave ocekavat konec... to si precti Gellnera, mohl by Ti vyhovovat. Basne ma kratke, uderne a zavery bezpochyby ochromujici:)

9 Tera_Ohkulsen Tera_Ohkulsen | Web | 27. května 2007 v 22:27 | Reagovat

Tuhle báseň mám ráda...musela jsem se učit první tři sloky na češtinu a četla jsem ji i na referát...hned potom jsem si běžela koupit do levnejch knih Jámu a kyvadlo :) Ale Havran je vážně pěkná báseň...poezii jinak nemusim...

10 Karolína Karolína | Web | 30. května 2007 v 13:25 | Reagovat

Naprosto souhlasim s infant a nazory od "at nezije poezie" mi prijdou detinske a hlavne od cloveka,ktery nerozumi poezii. Ja se sama nepovazuju za nekoho kdo poezii rozumi a proto bych si nikdy nedovolila tohle napsat.

11 ryder man ryder man | E-mail | 8. června 2007 v 21:29 | Reagovat

cus hej megga basen ale potreboval bych ji v anglictine slo by to nejak sehnat?

12 Nefi Nefi | Web | 3. července 2007 v 21:09 | Reagovat

Tuhle báseň miluju... Opravdu krása =)

13 micak micak | 11. srpna 2007 v 15:12 | Reagovat

Neuveritelne, cetla jsem to ve 6 vydani kazdy autor to trochu jinak prelozill, ale charakter a citeni te basne bylo stejne.

14 xy xy | Web | 15. srpna 2007 v 20:01 | Reagovat

Poe byl dooost dobrý... a tuhle baseň mam ráda

15 Fleu Fleu | Web | 17. srpna 2007 v 20:58 | Reagovat

to: at nezije poezie... vydet a vymislete... ty vole az se naucis psat tak mozna nekdo bude brat tva slova vazne:D Havran je mistrna basen

16 K&terin& K&terin& | Web | 26. srpna 2007 v 21:34 | Reagovat

To překládal Vítězslav Nezval, bo kdo? Díky...

17 Hanka Hanka | 9. září 2007 v 15:24 | Reagovat

Líbí se mi, ale jsem trochu zklamaná čekala jsem něco brutálnějšího nebo děsivějšího jak o tom každý básní, že je to morbidní...mě se to moc morbidní nezdá, ale je to pěkné.

18 Duffy Duffy | E-mail | 15. září 2007 v 11:43 | Reagovat

Poe je fakt best:)

19 Darjojo Darjojo | 7. října 2007 v 19:52 | Reagovat

nádherný:)..  teď jsme se to učili ve škole a musím říct.. romantismus mě velmi bere:)

20 jenda.dudunek jenda.dudunek | E-mail | Web | 30. října 2007 v 13:54 | Reagovat

Vsichni kdo odpuzují poezii jsou magori a paka.Tohle je nahodou skvely horor.A vite ze zaznel v jednom dile simpsonovich?

21 my.confession my.confession | Web | 19. listopadu 2007 v 21:30 | Reagovat

Jo, moc dobra basen. Jeste se mi libi treba Balada o drobnostech od Francoise Villona

22 Wee.r.u Wee.r.u | 22. ledna 2008 v 18:48 | Reagovat

je téměř zarážející,že se  i dnes najde několik málo mladých lidí,tím myslím zvláště adolescenty,kteří se o poezii zajímají....Poea mám doopravdy ráda,zrdáné srdce,Eleanora nebo snad Medailon jsou velmi dobré básně

23 Em83 Em83 | 25. května 2008 v 13:07 | Reagovat

Souhlasím s ryze příznivými komentáři....Havran je úžasná báseň a Edgar Allan Poe je skvělý spisovatel. Zrádné srdce, vraždy v ulici Morgue....opravdu to stojí za to si přečíst jeho knihy.

24 fooper fooper | E-mail | 10. října 2008 v 11:31 | Reagovat

pls napiste mi tu strucny obsah potrebuju to do CJ :)

25 jana jana | E-mail | 5. listopadu 2008 v 14:16 | Reagovat

jenže není poezie jako poezie,stejně jako každá hudba není jako jiná.jde hlavně o to,co se komu líbí a kdo je jaký ignorant.Tohle je ovšem veledílo,kdy si člověk představí barvitě tu noc se vším všudy a úplně to vidí.S tím Villonem taky souhlasím a ještě bych připojila Vrchlickýho "Své ženě" a "Své dceři".Kdo píše srdcem,nemůže psát špatně.A Poe je PAN spisovatel!

26 Sabka Sabka | 13. listopadu 2008 v 12:29 | Reagovat

Ddddddddlllllllllllllllllooooooooooooouuuuuuuuuuuuuuuuuuhhhhhhhhhhhhhhhyyyyyyyyyyyyyyyyy:-D

27 Vargys Vargys | E-mail | 15. listopadu 2008 v 15:03 | Reagovat

good

koneč nebude mít češtinářka na mojí recitaci připomínky

28 bnxvke bnxvke | E-mail | Web | 24. dubna 2009 v 10:54 | Reagovat

1b2y3q  <a href="http://jvggofwmmsxu.com/">jvggofwmmsxu</a>, [url=http://zrcgnhwekpms.com/]zrcgnhwekpms[/url], [link=http://wdqnkrpzwphq.com/]wdqnkrpzwphq[/link], http://wxxebfhxgmrc.com/

29 hcmrlp hcmrlp | E-mail | Web | 4. května 2009 v 9:00 | Reagovat

WRENIt  <a href="http://nquagmoibxxl.com/">nquagmoibxxl</a>, [url=http://hxevtytntcwa.com/]hxevtytntcwa[/url], [link=http://zcdbkkoshboq.com/]zcdbkkoshboq[/link], http://mpqxklsxuqxt.com/

30 tkbxbk tkbxbk | E-mail | Web | 23. května 2009 v 6:17 | Reagovat

cNSEv1  <a href="http://hjhhymmcdjnf.com/">hjhhymmcdjnf</a>, [url=http://oplhsdgfomhm.com/]oplhsdgfomhm[/url], [link=http://tiiabdcikgbl.com/]tiiabdcikgbl[/link], http://akcitrisgvga.com/

31 ejyhaqxhb ejyhaqxhb | E-mail | Web | 7. června 2009 v 0:53 | Reagovat

PYSF9W  <a href="http://etvavbkzclqh.com/">etvavbkzclqh</a>, [url=http://geufcnseqsjh.com/]geufcnseqsjh[/url], [link=http://baybtyxebcll.com/]baybtyxebcll[/link], http://ffudhrdeqhya.com/

32 nucbooxubov nucbooxubov | E-mail | Web | 17. června 2009 v 5:21 | Reagovat

xqGbQv  <a href="http://ncvfdntasrij.com/">ncvfdntasrij</a>, [url=http://rciulbzmjgkn.com/]rciulbzmjgkn[/url], [link=http://pcgrzerwbgkx.com/]pcgrzerwbgkx[/link], http://xfujawoxyhgw.com/

33 Decay 392519494 Decay 392519494 | 13. listopadu 2009 v 20:00 | Reagovat

[20]: HHašišiš marja boha jeho uznavam že se ti tahle baseň zda jedinečna ale eso sy ty drahy když nedokažeš řict slengově ani simsni,jo a provšechny teprvev hadce je pulka pravdy

34 Mistr Vokát Mistr Vokát | 28. prosince 2010 v 14:35 | Reagovat

Karel Tahal
HAVRAN Z LIPTÁKOVA

Kdysi, v předpůlnočním čase, u počítače jsem zase
seděl, na němž valila se spousta bajtů ze všech stran.
Na mé dveře znenadání ozvalo se zaťukání,
jako když mě někdo shání. Nebo jsou to křídla vran?
Slyším zvenku lidské kroky, nebo jenom ťapot vran?
Jsem snad někým špehován?

Ačkoli jsem neměl v plánu s havranem si poplést vránu,
kolik hodin chybí k ránu, počítal jsem, vylekán.
V pusté prosincové noci uchvátil mě silnou mocí
respekt před géniem loci slavných liptákovských bran.
Podivný mě přepad pocit, posel z liptákovských bran
jak by přišel nečekán.

Ruku přiložil jsem k uchu, abych zahnal klamy sluchu.
Byl jsem zmaten z toho ruchu. Nejsem žádný bonviván,
noční klid je pro mě rájem, pravidelně platím nájem.
Kdo by tedy moh mít zájem o můj skromný apartmán?
Koho může touhle dobou zajímat můj apartmán?
Probobše! Kdo je ten pán?

Energie do mě vjela, zdvořile se zeptám zcela:
„Co jste chtěl? Či co jste chtěla? Pardon, byl jsem zadumán.
Nepamatuju si ani, jestli jdete na pozvání.
Prosím, proneste své přání. Chcete dveře dokořán?“
Je to sice nerozumné, přesto mám už dokořán.
Tam však nikdo neschován.

Lehkovážně do tmy zírám k mlčenlivým černým dírám.
Svazek slavných spisů svírám, rozvíjím svůj dávný plán,
chystaný už dlouhá léta. Za větu se klade věta
výminkáře Padevěta, kmeta z liptákovských bran.
Ozvěna mi opakuje: Je-li z liptákovských bran,
jak má býti nazýván?

Tápavě se zase radši vracím k svému počítači.
Na něm zvláštní zjev se zračí, z internetu stahován.
Obtížně se tomu věří: Civím na muzeum peří
v malé vísce v Pojizeří, kde je jeho hlavní stan.
Ano, to je ono místo, kde má navždy hlavní stan          
ten, kdo gigantem je zván.

Abych zahnal pochybnosti, beze strachu, beze zlosti
okenici s galantností uvolnil jsem z ostrých hran.
Vtom se u mě v obýváku, vcucnut vírem vzdušných tlaků,
octnul kdosi letem ptáků, přímo na můj notebook hnán.    
Vedle myši posadil se, virtuálním pudem hnán.
Pták to není. Je to pán.

Havrana jsem čekal, ptáka. Jenže on nic nezakráká.
Tahle hříčka, ta mě láká. Že by s ní byl nesehrán?
To už po mně mrká okem na stolečku nevysokém.
Ví, že nejsem jeho sokem. Já jsem učeň, on je pán.
Jen jsem před displejem ztuhl. Pak jsem hlesl: „Vy jste pan …?“
On řek: „Jára Cimrman.“

Apaticky mne si vousy, jak když pták si zobák brousí.
Epigoni ať už jdou si. Už jsem jimi utahán.
Přesto uvažuju schválně: Reálně či virtuálně
v mojí obývací spálně objevil se, nečekán?
Tak či onak ale platí: Vítán, i když nečekán,
je tu Mistr Cimrman!

„Liptákov je jenom jeden, jako Olymp, Řím či Eden,“
řek jsem, zvědavostí veden. Bude hovor navázán?
On mé snahy jistě všim si, začít konverzaci čímsi,
přesto od okenní římsy mlčky hledí zadumán.
Vybízí mě k monologu, sám jen sedí zadumán,
Mistr Jára Cimrman!

Edgar Allan odpustí mi, dál že kráčím slovy svými,
že si přidávám i rýmy, směšnou pýchou nadýmán,
a že autor těchto řádků v každé strofě na začátku
kvůli zamezení zmatků písmenem byl signován.
Já vím dobře, že to víte, kdo je tady signován,
you know, my dear Cimrman.

Vyhledávač internetu opakuje každou větu,
uchovanou mně i světu, tak jak každý kus byl hrán.
Lovím giga, mega, kila, ze všech scének sálá síla,
jsou to nesmrtelná díla. Jejich autor šifrován
klíčem k liptákovské truhle. Perfektně je šifrován
Mistr Jára Cimrman.

Obr Koloděj když dupe, ihned z vedlejšího kupé
steward s přilepeným toupé s vrtačkou je přivolán.
Hájek po vechtrovské stezce Sváťu Pulce, horolezce,
vede k obalené švestce. Strom má býti očesán.
Dřív než najdou třídní knihu, musí strom být očesán,
radí Jára Cimrman.

Cestou k severnímu pólu k Sirotkovům zajdou spolu
baron z uhelného dolu, Žílová i Wassermann.
Ke stolu pak přizvou chodce s holí bez běžného bodce,
afrického domorodce, který lijavcem byl štván.
Kdy je Uku a kdy Lele do herberku takhle štván,
ví jen Mistr Cimrman.

Ave Mistře, jste jak socha, která pohledem se kochá
na němého Bobše, hocha, v hájovně jenž vychován.
V říši hudby na obzoru vidět Blaník, bájnou horu.
Do ní s pikslou od zázvoru děvenka jde pro šafrán.
Krásné ženy lepých tvarů, vzácnější byť nad šafrán,
stvořil Jára Cimrman.

Vy tu, Mistře, jste jak socha, která beze slov se kochá,
jak by Ludvík za Vavrocha k záskoku byl povolán.
Výjev z rozpálené trouby, kde si Hlavsa suší houby,
se skutečností se snoubí, duchem doby vyvolán.
Počat aktem, vstoupil v nebe. Český patron vyvolán
jménem Jára Cimrman!

Inspektora Trachtu hnedka prezentuje operetka
v roli porodního dědka, který, poslem světla hnán,
z vinárničky od Pavouka do nebe své vlákno souká.
Host můj pobaveně kouká a jen když je dotázán,
nahlas prozradí své jméno. Jenom když je dotázán,
krákne: „Jára Cimrman.“

Tahle hříčka, ta mě svádí. Vždyť už od dávného mládí
známou tvorbou Zdeňka, Ládi zájem můj je upoután.    
Velký Mistr v celé zemi proslavil se mezi všemi.
Je tu s námi. Nezdál se mi. Věčný hold mu budiž vzdán.
Tepem mojí klávesnice holt vám hold můj budiž vzdán:
Vivat Jára Cimrman!

35 FloydVom FloydVom | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 3:24 | Reagovat

doctor who blu ray box set  <a href=http://zaldiaronline.startspot.nl/>zaldiar online kopen</a>  samsung galaxy tablet 7.0 review

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama